DESATERO OBECNÝCH  ZÁSAD  KVALITATIVNÍHO  HODNOCENÍ GRANULOVANÝCH KRMIV:

1)  Zvažte místo nákupu. Nezačínejte s internetovou koupí, ale nakupte nejprve v kamenné prodejně. Před koupí zhodnoťte prodejnu po stránce čistoty a  znalosti personálu. Zpravidla platí, že personál znalý problematiky prodává kvalitnější produkty. Nevhodné skladování krmiva je naopak může znehodnotit, takže i  kvalitní krmivo může pak u vašeho zvířátka vyvolat potíže, které  automaticky přiřknete krmivu jako takovému. (Občas nakousnutý pytel od myši, atp.)

2) Pečlivě pročtěte informace na pytli. Text by měl být vždy v češtině. Je-li český text opatřen pomocí nějaké přelepky atp., je dobré porovnat jej s textem jiným, zpravidla anglickým. Je-li vždy přelepen zrovna text anglický, zpozorněte.

3)  Analytický rozbor krmiva, zejména  % bílkovin, % tuků, % cukrů, metabolizovatelná energie, obsah minerálních látek a vitamínů  posuzujte ve vazbě na skladbu krmiva. Údaje výrobců jsou často záměrně zavádějící a např. vysoko bílkovinné krmivo lze v konečném důsledku oprávněně deklarovat i když je bez masa.  A pokud namelete do krmiva omítku z baráku, nepochybně tím zvýšíte analytický obsah vápníku v krmné dávce.

4) Pečlivě si přečtěte  informace o skladbě krmiva. Tradičně bývá skladba uvedena sestupně podle pořadí velikosti objemu dané suroviny v krmivu. Ovšem zpravidla v syrovém stavu. Je třeba mít na paměti, že rozdíl hmotnosti masa v syrovém stavu a ve stavu extrudovaném je výrazně větší než např. rozdíl mezi syrovým masem v restauraci a steakem z něj udělaným.

5)  Pozitivně  hodnoťte přesnost informací, avšak vždy  také zvažujte jejich věrohodnost. Dá se předpokládat  větší kvalita u jedno druhově jmenovaných mas než u obecně směsně definovaných produktů. ( Hovězí, kuře, losos, atd. versus maso, drůbež, ryba). Na druhé straně technologický postup výroby velkých šarží často znemožňuje podrobně deklarovat komponenty. Takový nedostatek je do jisté míry vyvážen standardizací a homogenitou. Co platí pro maso, platí  stejně i pro tuky. Tuky v krmivech nejvyšší kvality by měly být rozepsány, včetně  tuků rostlinných, jsou-li přítomny.

6)  Případné příměsi obilí, jako glycidové složky krmné dávky jsou běžné, chybí-li vůbec, není to rozhodně negativní jev.  Je podstatné,  pro jakou kategorii zvířat  je dané krmivo určeno, avšak vysoký obsah obilovin, zejména kukuřice a pšenice, o příliš vysoké nutriční kvalitě nesvědčí. Podobný pohled mám i na luštěniny, zejména sóju. Ta je navíc i nejčastějším potravním alergenem.

7)  Kvalitní krmiva mají zpravidla dobře deklarovány i doplňkové a pomocné látky,  zejména minerální makroprvky a mikroprvky,  provitamíny, vitamíny a chondroprotektiva (látky na ochranu chrupavek).  Nejde jen o množství té které látky, ale i o formu.  Například využitelnost minerálních doplňků je řádově mnohonásobně větší, jsou-li v organické, nejčastěji v chelátové,  vazbě než ve formě anorganické soli.

8)  Doba použitelnosti (exspirace) krmiva je dána kromě výrobních podmínek  zejména obsahem konzervantů. Standardní konzervace je u kvalitních krmiv dána zejména vysokým hygienickým standardem výroby a relativně přírodními antioxidanty.  Standardně vitaminem C a E. Čím je doba použitelnosti delší, tím je zpravidla vyšší obsah  umělých  konzervantů.  Jejich přehled, známý jako „éčka“ uvádím v příloze.

9)  Je důležité, aby kvalita a cena byly v rozumné relaci. To se bohužel často neděje.  U komerčních granulovaných krmiv je konečná výše ceny pro spotřebitele velmi ovlivněna jinými faktory než je kvalita. Zejména reklamou, náklady na adjustaci, distribučními náklady a prodejní marží.  Obecně platí, že příliš levné krmivo nemůže být kvalitní. Bohužel tato věta neplatí vice versa a tak velmi drahé krmivo může být nekvalitní.

10)  Ne všechno je kvalitní, či naopak nekvalitní pro tu kterou kategorii zvířátek – strávníků. Výše popsaná doporučení platí s jistými výjimkami obecně  pro výběr standardního krmiva. Neplatí pro speciální veterinární diety.  Tam je pohled na kvalitu  jiný, občas i zcela převrácený a jejich laické použití může často nadělat víc škody než užitku.

 

Ondřej Rychlík

SEZNAM CHEMICKÝCH KONZERVANTŮ

( PŘÍLOHA K  DESATERUO OBECNÝCH  ZÁSAD KVALITATIVNÍHO  HODNOCENÍ GRANULOVANÝCH KRMIV)

 

Benzoát draselný E 212

Benzoát sodný E 211

Benzoát vápenatý E 213

Bifenyl E 230

Dimethyldikarbonát E 242

Disiřičitan didraselný E 224

Disiřičitan disodný E 223

Dusičnan draselný E 252

Dusičnan sodný E 251

Dusitan draselný E 249

Dusitan sodný E 250

Ethylendiamintetraacetát vápenato-disodný E 385

Ethylparahydroxybenzoát E 214

Ethylparahydroxybenzoát sodná sůl E 215

Hexamethylentetramin E 239

Hydrogensiřičitan draselný E 228

Hydrogensiřičitan sodný E 222

Hydrogensiřičitan vápenatý E 227

Kyselina benzoová E 210

Kyselina boritá E 284

Kyselina octová E 260

Kyselina propionová E 280

Kyselina sorbová E 200

Lysozym E 1105

Methylparahydroxybenzoát E 218

Methylparahydroxybenzoát sodná sůl E 219

Natamycin E 235

Nisin E 234

Octan draselný E 261

Octan vápenatý E 263

Octany sodné E 262

Orthofenylfenol E 231

Orthofenylfenolát sodný E 232

Oxid siřičitý E 220

Propionát draselný E 283

Propionát sodný E 281

Propionát vápenatý E 282

Propylparahydroxybenzoát E 216

Propylparahydroxybenzoát sodná sůl E 217

Siřičitan sodný E 221

Siřičitan vápenatý E 226

Sorbát draselný E 202

Sorbát vápenatý E 203

Tetraboritan sodný E 285