1) Zvažte místo nákupu. Nezačínejte s internetovou koupí, ale nakupte nejprve v kamenné prodejně. Před koupí zhodnoťte prodejnu po stránce čistoty a znalosti personálu. Zpravidla platí, že personál znalý problematiky prodává kvalitnější produkty. Nevhodné skladování krmiva je naopak může znehodnotit, takže i kvalitní krmivo může pak u vašeho zvířátka vyvolat potíže, které automaticky přiřknete krmivu jako takovému. (Občas nakousnutý pytel od myši, atp.)
2) Pečlivě pročtěte informace na pytli. Text by měl být vždy v češtině. Je-li český text opatřen pomocí nějaké přelepky atp., je dobré porovnat jej s textem jiným, zpravidla anglickým. Je-li vždy přelepen zrovna text anglický, zpozorněte.
3) Analytický rozbor krmiva, zejména % bílkovin, % tuků, % cukrů, metabolizovatelná energie, obsah minerálních látek a vitamínů posuzujte ve vazbě na skladbu krmiva. Údaje výrobců jsou často záměrně zavádějící a např. vysoko bílkovinné krmivo lze v konečném důsledku oprávněně deklarovat i když je bez masa. A pokud namelete do krmiva omítku z baráku, nepochybně tím zvýšíte analytický obsah vápníku v krmné dávce.
4) Pečlivě si přečtěte informace o skladbě krmiva. Tradičně bývá skladba uvedena sestupně podle pořadí velikosti objemu dané suroviny v krmivu. Ovšem zpravidla v syrovém stavu. Je třeba mít na paměti, že rozdíl hmotnosti masa v syrovém stavu a ve stavu extrudovaném je výrazně větší než např. rozdíl mezi syrovým masem v restauraci a steakem z něj udělaným.
5) Pozitivně hodnoťte přesnost informací, avšak vždy také zvažujte jejich věrohodnost. Dá se předpokládat větší kvalita u jedno druhově jmenovaných mas než u obecně směsně definovaných produktů. ( Hovězí, kuře, losos, atd. versus maso, drůbež, ryba). Na druhé straně technologický postup výroby velkých šarží často znemožňuje podrobně deklarovat komponenty. Takový nedostatek je do jisté míry vyvážen standardizací a homogenitou. Co platí pro maso, platí stejně i pro tuky. Tuky v krmivech nejvyšší kvality by měly být rozepsány, včetně tuků rostlinných, jsou-li přítomny.
6) Případné příměsi obilí, jako glycidové složky krmné dávky jsou běžné, chybí-li vůbec, není to rozhodně negativní jev. Je podstatné, pro jakou kategorii zvířat je dané krmivo určeno, avšak vysoký obsah obilovin, zejména kukuřice a pšenice, o příliš vysoké nutriční kvalitě nesvědčí. Podobný pohled mám i na luštěniny, zejména sóju. Ta je navíc i nejčastějším potravním alergenem.
7) Kvalitní krmiva mají zpravidla dobře deklarovány i doplňkové a pomocné látky, zejména minerální makroprvky a mikroprvky, provitamíny, vitamíny a chondroprotektiva (látky na ochranu chrupavek). Nejde jen o množství té které látky, ale i o formu. Například využitelnost minerálních doplňků je řádově mnohonásobně větší, jsou-li v organické, nejčastěji v chelátové, vazbě než ve formě anorganické soli.
8) Doba použitelnosti (exspirace) krmiva je dána kromě výrobních podmínek zejména obsahem konzervantů. Standardní konzervace je u kvalitních krmiv dána zejména vysokým hygienickým standardem výroby a relativně přírodními antioxidanty. Standardně vitaminem C a E. Čím je doba použitelnosti delší, tím je zpravidla vyšší obsah umělých konzervantů. Jejich přehled, známý jako „éčka“ uvádím v příloze.
9) Je důležité, aby kvalita a cena byly v rozumné relaci. To se bohužel často neděje. U komerčních granulovaných krmiv je konečná výše ceny pro spotřebitele velmi ovlivněna jinými faktory než je kvalita. Zejména reklamou, náklady na adjustaci, distribučními náklady a prodejní marží. Obecně platí, že příliš levné krmivo nemůže být kvalitní. Bohužel tato věta neplatí vice versa a tak velmi drahé krmivo může být nekvalitní.
10) Ne všechno je kvalitní, či naopak nekvalitní pro tu kterou kategorii zvířátek – strávníků. Výše popsaná doporučení platí s jistými výjimkami obecně pro výběr standardního krmiva. Neplatí pro speciální veterinární diety. Tam je pohled na kvalitu jiný, občas i zcela převrácený a jejich laické použití může často nadělat víc škody než užitku.
Ondřej Rychlík
SEZNAM CHEMICKÝCH KONZERVANTŮ
( PŘÍLOHA K DESATERUO OBECNÝCH ZÁSAD KVALITATIVNÍHO HODNOCENÍ GRANULOVANÝCH KRMIV)
Benzoát draselný E 212
Benzoát sodný E 211
Benzoát vápenatý E
Bifenyl E 230
Dimethyldikarbonát E 242
Disiřičitan didraselný E 224
Disiřičitan disodný E 223
Dusičnan draselný E 252
Dusičnan sodný E 251
Dusitan draselný E 249
Dusitan sodný E 250
Ethylendiamintetraacetát vápenato-disodný E 385
Ethylparahydroxybenzoát E 214
Ethylparahydroxybenzoát sodná sůl E 215
Hexamethylentetramin E 239
Hydrogensiřičitan draselný E 228
Hydrogensiřičitan sodný E 222
Hydrogensiřičitan vápenatý E 227
Kyselina benzoová E 210
Kyselina boritá E 284
Kyselina octová E 260
Kyselina propionová E 280
Kyselina sorbová E 200
Lysozym E 1105
Methylparahydroxybenzoát E 218
Methylparahydroxybenzoát sodná sůl E 219
Natamycin E 235
Nisin E 234
Octan draselný E 261
Octan vápenatý E 263
Octany sodné E 262
Orthofenylfenol E 231
Orthofenylfenolát sodný E 232
Oxid siřičitý E 220
Propionát draselný E 283
Propionát sodný E 281
Propionát vápenatý E 282
Propylparahydroxybenzoát E 216
Propylparahydroxybenzoát sodná sůl E 217
Siřičitan sodný E 221
Siřičitan vápenatý E 226
Sorbát draselný E 202
Sorbát vápenatý E 203
Tetraboritan sodný E 285
